Kdy vzniká aquaplaning a jak ho nejlépe zvládnout?

Aquaplaning je jev, ke kterému dochází při určité rychlosti vozidla na mokré vozovce. Je to ztráta přilnavosti pneumatiky k vozovce vlivem vody, která se dostala mezi pneumatiku a vozovku. Pneumatika se při aquaplaningu tedy nedotýká vozovky, ale vodního klínu, který se vlivem špatného odvádění vody vytvořil. Tím dochází ke snížení až úplné ztrátě ovladatelnosti vozidla. 

Vznik aquaplaningu způsobují tyto faktory. Rychlost vozidla, množství vody na vozovce a typ a hloubka dezénu pneumatiky. K aquaplaningu dochází ve chvíli, kdy drážky dezénu pneumatiky nestačí odvádět dostatečné množství vody mimo oblast styku pneumatiky s vozovkou.

Při nedostatečné hloubce dezénu pneumatiky, zvyšování rychlosti vozidla nebo zvyšování hladiny vodního sloupce se voda nestačí odvádět ven a mezi pneumatikou a vozovkou vznikne souvislá vrstva vody.

Častěji tento jev začíná u předních kol a v případě předního pohonu se projevuje náhlým nárůstem otáček motoru. Zejména při brzdění pak vozidlo nejde řídit. Ještě nebezpečnější je, postihne-li aquaplaning zadní kola. Zpočátku totiž necítíte žádný příznak, ale jakmile kola ztratí přilnavost, záď vozu začne klouzat a tlačí se dopředu. Vůz jde okamžitě do smyku a zvládnout jej lze jen velmi obtížně.

Jak aquaplaningu předcházet?

Nejlepší prevencí je samozřejmě vhodný výběr pneumatik s dostatečnou hloubkou dezénu. Pro bezpečnou jízdu a odpovídající odolnost vůči aquaplaningu je hloubka dezénu 3mm a více. Podle zákona je minimální hloubka dezénu u letních pneumatik 1.6mm , avšak tato pneumatika dokáže odvést 15% vody ve srovnání s novým pláštěm.

Jak si při aquaplaningu poradit?

Jakmile pocítíte vliv aquaplaningu na vaše vozidlo, zachovejte klid. Uvolněte plynový pedál a sešlápněte spojku. Rozhodně nepanikařte. Není žádoucí, abyste začali prudce brzdit nebo otáčet volantem. Kola vozu musí zůstat nebrzděná a pokud možno v přímém směru jízdy.  Jinak pravděpodobně dostanete smyk a úplně ztratíte kontrolu nad vozidlem.